11. října 2011

PR lékárníků

Občas něco napíšu o lékárenství a pokouším se to potom procpat do různých médií. Takže lze říct, že jsem už nabyl nějakých zkušeností. Nevím, jestli to bude někoho zajímat, ale pokusím se je shrnout:Pozitivně laděný článek psaný o nějaké skupině dnes nikoho nezajímá, snad ani dámský časopis. Česká periodika jsou vlastněna několika magnáty, kteří je mají asi jako malý přivýdělek a píšou buď články na politickou objednávku nebo na zvýšení prodejnosti (senzace, krev, bulvár). Článek tedy musí být napsaný tak, aby někoho očerňoval či napadal jinak to asi není čtivé a prodejné. Je ještě jiná možnost, psát to jako PR a pořádně za to zaplatit, ale zdá se mi, že se to často míjí účinkem. Osvětové články jsou brány jako poučování, rovněž asi neprodejné.Princip pro vylepšování vnímání lékárníků (tedy poměrně úzké skupiny) veřejností, jako bandy, je pořád stejný: každodenní slušné chování a odbornost pomalu vylepšuje věřejné mínění, na které těžce dopadají údery negativních zpráv o “úletech” “našich” jednotlivců. Reakce na negativní zprávy se počítá za novinářskou smrt, sází se na to, že to do druhého dne každý zapomene (u nás na severu máme na to takové lidové rčení: Čím víc se s h***** mažeš, tím víc smrdí).To co jsem napsal nahoře neznamená, že se nebudu dál pokoušet živit svolné deníky a servery svou poučnou a pozitivní tvorbou:-), naopak. To, že jsme členy komory přece neznamená, že máme čekat, až to za nás komora všechno udělá, ale můžeme se o něco pokusit sami (povídání pro důchodce o lécích, článeček do regionálního plátku,...). Není to povinnost, ale myslím, že to k lékárníkům patří - trocha velkorysosti.